Za podpory MŠMT jsme mohli v roce 2025 uskutečnit soustředění a výlet
Soustředění mladých hasičů Jílkův Mlýn
13.7.2025 jsme se sešli u hasičárny, naložili bagáž do auta, rozloučili se s rodiči a pěšky vyrazili vstříc čtyřem dnům, které jsme měli strávit na soustředění v Jílkově Mlýně. První co jsme museli udělat po doražení do cíle, bylo postavit si stany a ubytovat se. Zprovoznit a uspořádat stan pro společně trávený čas, postavit záchod, umístit lednici a postavit spižírnu. Večer došlo na opékání buřtů a volnou zábavu.
Druhý den ráno jsme se věnovali první pomoci, kde jsme si nacvičili, jak dostat člověka do stabilizované polohy a že to zvládne i dítě, ještě jsme si řekli způsoby transportu člověka a vyzkoušeli ty co zvládneme sami. Po té jsme se šli zchladit do místního potoka. Na to jsme se těšili celý rok, až ho budeme zkoumat proti proudu a zjišťovat, kde přibyla nová přírodní překážka a kde změnil směr. A už byl čas oběda, který nám každý den připravila jiná maminka doma z potravin nakoupených za podpory MŠMT a přivezla nám jídlo do mlýna. Odpoledne jsme si vylosovali barvy šátků a rozdělili se do týmů, v kterých jsme pak soutěžili proti sobě. První soutěží byla překážková dráha s prvky TFA. Vítězné družstvo vyhrálo balíček sladkostí a bylo na nich zda a jakým způsobem se podělí s ostatními družstvy. Následovala hodina volné zábavy než vedoucí připravili další hru, která byla zaměřena na týmového ducha. Nejprve jsme si dle barvy svého týmu našli mapu na níž byli zakresleny stanoviště s úkoly. Ty jsme museli všechny splnit a po té jsme dostali kus skládačky. Na konci vedoucí zkontrolovali, zda máme všechny úkoly správně a zda jsme poskládali skládačku tak, aby dávala smysl. Získané body se zapisovali do tabulky celotáborové hry.
K večeru jsme si ještě museli vyzdobit trička, která jsme si měli vzít na celodenní výlet. Trička si bylo možné pomalovat či různě nastříhat. Někdo zvolil způsob podpisů, aby měl další tričko do sbírky a tak věděl, kdo s ním v daný rok byl na soustředění.
Třetí den ráno po snídani jsme nasedli do aut a jeli na kraj Českého Krumlova nedaleko zámecké zahrady, odkud jsme se pěšky vydali na naučnou stezku Dubík. Zde jsme na panelech mohli hádat ptáky, stromy, hmyz nebo si vyzkoušet jaké zvíře jsme podle toho kam doskočíme. Pohráli jsme si na dětském hřišti a ještě se vydali na jeden okruh za poznáním ptactva. Vedoucí si stáhla k naučné stezce aplikaci a za pomoci ní jsme se dozvěděli různé zajímavosti o jednotlivých ptácích, slyšeli jejich zpěv. Ptáky jsme také hledali v okolí, kde byly různě rozmístěné atrapy. Po té jsme se posilnili svačinou, která se skládala z přesnídávky, jablka, pitíčka, sušenky a slaných sušenek.
Po malém odpočinku jsme pokračovali na umělou zříceninu Čártrův hrádek, kterou pře nedávnem vytvořila parta lidí. Toto místo je kouzelné a velice se nám zde líbilo. A protože nám na čerstvém vzduchu pořádně vyhládlo, vrátili jsme se k vozidlům a přemístili se do nedaleké restaurace na pozdní oběd. Po návratu jsme si po malém odpočinku zase zasoutěžili a také se věnovali střelbě, vázání uzlů a probrali jsme evakuační zavazadlo. Topografické značky už nám celkem jdou stejně jako technické značky. Po večeři následovala volná zábava, kdy jsme se mohli ráchat v potoce nebo jsme hráli bembinton.
Poslední den po snídani došlo k vyhodnocení celotáborové soutěže. Byly rozdány odměny a nastal čas balení ležení, protože bohužel konec soustředění ovlivnila smutná zpráva a vedoucí potřebovali odjet včas, aby se mohli zúčastnit smutečního obřadu svého kamaráda, kolegy hasiče a spoluobčana.
Grafitový důl
21.9.2025 jsme měli zamluvenou prohlídku Grafitového dolu v Českém Krumlově. Po příjezdu na místo jsme se v přidělené šatně přioblékli, vyfasovali přilby a holínky. Po jejich nazutí jsme nastoupili do fronty, kde nám byla předána svítilna i s instruktáží o jejím použití. Po té nás průvodce odvedl k vláčku, kterým jsme jeli asi 10 minut do vnitra dolu. Čím hlouběji jsme jeli, tím větší zima v něm byla. Na konečné jsme vystoupili a vraceli se za odborného výkladu zpět k východu. Na jednotlivých zastávkách jsme mohli vidět nástroje, kterým se tuha dolovala, únikové komíny, nákladní vozíky. Na jedné ze zastávek nám bylo dovoleno si sáhnout na stěnu abychom měli důkaz, že tam tuha opravdu je. V cíli nás čekalo ještě řádné omytí holínek, přesun zpět do šatny, kde jsme se opět odstrojili a vše odevzdali zpět. Za odměnu jsem se pak ještě přemístili před odjezdem domů ještě na zmrzlinu.
